Expertní inženýrství v systémovém pojetí

Anotace.Na trhu ojedinělá publikace s neobvyklým zaměřením představuje průvodce světem systémových metod a inženýrských oborů expertních analýz. Uznávaní autoři využívají zcela původní systémovou metodologii, v níž dominují systémový přístup a obsahově vytříbené základní a odborné pojmy. Kniha pojednává o aktuálních problematikách, předkládá "scénář řešení příčinných problémů", který má nadoborovou platnost. V progresivním pojetí se zabývá těmito systémovými disciplínami: logikou, experimentem, modelováním, statistikou a mezními stavy. Vymezuje současné pojetí inženýrství a do kategorií člení novodobé inženýrské obory. V systémovém pojetí analyzuje expertní inženýrství a na něho navazující inženýrství znalecké, bezpečnostní, rizik a jakosti a expertní odhadcovskou činnost. Tomu předcházejí pojednání o inženýrství systémovém, znalostním, informačním, bioinformačním a softwarovém. Publikace provází čtenáře světem techniky. Vymezuje jeho problémy, analyzuje je z hlediska možno.stí a psychologických aspektů řešení. Ze systémového pohledu a chronologicky analyzuje struktury podniků vytvářející technické artefakty a podnikové procesy. Je určena výzkumným pracovníkům, lidem z praxe i vysokoškolským studentům.O autorovi.Prof. Ing. Přemysl Janíček, DrSc., FEng.Je absolventem fakulty Strojného inženierstva Slovenské technické univerzity v Bratislavě. Deset let pracoval v turbinářském průmyslu jako vedoucí pevnostních a termodynamických výpočtů speciálních turbin. V roce 1970 nastoupil na nynější Ústav mechaniky, mechatroniky a biomechaniky Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně, jehož byl šest let i ředitelem. Zde pracuje dodnes. V roce 1990 obhájil titul DrSc., o rok později byl jmenován profesorem pro obor Mechanika. Přednáší širokou škálu předmětů, od mechaniky těles přes biomechaniku, mezní stavy, statistiku, teorii systémů, teorii experimentu, teorii modelování, filozofii vědy a inženýrství až po psychologii osobnosti. Publikoval přes 150 odborných článků, napsal desítky skript a několik odborných a fotografických knih. Je členem inženýrské Akademie České republiky s právem používat titul FEng.Prof. Dr. Ing. Jiří Marek, FEng.Pracuje na pozici technického ředitele společnosti Toshulin. Přednáší na Vysokém učení technickém v Brně obor Konstrukce CNC obráběcích strojů a na Mendelově univerzitě v Brně v Institutu celoživotního vzdělávání, oddělení Expertního inženýrství. V roce 1995 byl jmenován soudním znalcem pro obor strojírenství a ekonomika. Je členem řady odborných organizací. Je členem inženýrské Akademie České Republiky s právem používat titul FEng.Doc. Ing. Pavel Máchal, CSc.Působí jako vedoucí oddělení Expertního inženýrství Institutu celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně. Jako pedagog se specializuje na oblast projektového a procesního řízení. V současné době jako prorektor pro koncepci, rozvoj a IT Mendelovy univerzity v Brně řídí soubor projektů, které jsou realizovány za účelem dosažení strategických cílů univerzity. Je předsedou Certifikační rady Společnosti pro projektové řízení a držitelem certifikátu Senior Project Manager IPMA Level B.Prof. Ing. Jan Mareček, DrSc.Působí na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně jako vedoucí Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky. Je předsedou České komory samostatných likvidátorů pojistných událostí a soudním znalcem v oborech strojírenství a ekonomika. Rovněž je členem vědeckých rad jak českých, tak i zahraničních univerzit.Doc. PhDr. Dana Linhartová, CSc.Působí jako ředitelka Institutu celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně. Profesně je orientována do oblasti pedagogické psychologie. Rovněž aktivně působí v oblasti vzdělávaní behaviorálních kompetencí projektových manažerů. Je držitelem certifikátu Project Manager IPMA Level C.Ing. Eva Krčálová, Ph.D.Působí jako odborná asistentka na Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Věnuje se problematice environmentálních právních předpisů a jiných nástrojů ochrany životního prostředí a dále oblasti materiálových a energetických transformací biologických materiálů. Významná je její spolupráce s podnikatelskými subjekty, s orgány státní správy a samosprávy i s dalšími institucemi v ČR a v zahraničí.Z obsahu.O autorech 10.Úvod 11.Předmluva - krátký průvodce knihou 13.Kapitola A 13.Kapitola B 15.Kapitola C 17.Kapitola A: Systémová metodologie 19.1-A Systémová metodologie 20.1.1-A Vznik a struktura systémové metodologie 20.1.2-A Systémový přístup 22.1.2.1-A Vstupní úvahy o vzniku systémového přístupu 22.1.2.2-A Současnost systémového přístupu 23.1.2.3-A Systémové atributy 24.1.3-A Systémové myšlení 30.1.4-A Systémové disciplíny 32.1.5-A Systémové algoritmy 34.2-A Základní pojmy v systémové metodologii 35.2.1-A Pojmy související se strukturou entit 36.2.1.1-A Entita, okolí entity a hranice entity 36.2.1.2-A Struktura a strukturovanost 37.2.1.3-A Rozlišitelnost a rozlišovací úroveň 38.2.1.4-A Vazba a interakce 38.2.1.5-A Prvek entity, oddělování a uvolňování prvku z entity 40.2.1.6-A Systém a soustava 41.2.2-A Pojmy související s procesy na entitě 42.2.2.1-A Aktivace entity 42.2.2.2-A Ovlivňování entity 43.2.2.3-A Proces na entitě a stav entity 43.2.2.4-A Jev, projev a chování entity, důsledek 44.2.2.5-A Situace 46.2.3-A Pojmy související s poznáváním 48.2.3.1-A Vlastnost a funkce entity 48.2.3.2-A Poznávací proces 48.2.3.3-A Poznatek 49.2.3.4-A Znalost a poznání 52.2.3.5-A Vědomosti a dovednosti 53.2.3.6-A Data 54.2.3.7-A Informace 55.2.3.8-A Informačně-dovednostní soustava 56.2.3.9-A Teorie a hypotéza - souvislosti 56.2.3.10-A Inženýrství, technika 58.2.3.11-A Věda a vědeckost 59.2.3.12-A Zákonitost, zákon, náhoda 60.2.3.13-A Komplexnost, komplexita 62.2.4-A Pojmy související s kvantifikací entit 63.2.4.1-A Veličina 63.2.4.2-A Chyba 64.2.5-A Pojmy související s modelováním 65.2.5.1-A Neurčitost, nejistota, vágnost 65.2.5.2-A Mezní stav entity, spolehlivost, bezpečnost, životnost 67.2.5.3-A Nebezpečí, zdroj nebezpečí, riziko, mezní riziko 68.2.5.4-A Deterministické a stochastické veličiny a procesy 68.2.5.5-A Deterministické a stochastické modely 72.2.5.6-A Deterministické a stochastické zákony 74.3-A Problémy a jejich řešení 75.3.1-A Vstupní úvahy 75.3.2-A "Světy" a problémy podle Poppera 76.3.3-A Členění problémů podle různých kritérií 77.3.4-A Komplexní analýza problému 78.3.5-A Jednotný scénář řešení problémů 81.3.5.1-A Vytváření systému podstatných veličin 82.3.5.2-A Podmnožiny systému veličin (?) 84.3.5.3-A Ilustrativní příklady na vytváření systému podstatných veličin 85.3.6-A Struktura procesu řešení problému 87.3.7-A Rozpory v řešení problémů 89.3.8-A Překážky a bariéry v řešení problémů 90.4-A Úvod do vybraných systémových disciplín 92.4.1-A Logika a logické metody 93.4.1.1-A Základní pojmy z logiky 93.4.1.2-A Zákony logiky (správného myšlení) 95.4.1.3-A Přehled typů logik 96.4.1.4-A Soustava logických metod 99.4.2-A Systémové pojetí experimentu 102.4.2.1-A Vytvoření komplexní zobecněné struktury experimentu 102.4.2.2-A Členění experimentu 104.4.2.3-A Členění struktury experimentu 105.4.2.4-A Teorie experimentu - struktura 106.4.2.5-A Okolí experimentu 107.4.2.6-A Chování experimentu 108.4.2.7-A Přípravná etapa experimentu 109.4.3-A Teorie modelování 112.4.3.1-A Základní atributy modelování 112.4.3.2-A Základní charakteristiky modelu 116.4.3.3-A Zobecněná struktura modelu 116.4.3.4-A Vymezení typů modelování 119.4.3.5-A Zobecněná struktura modelování 124.4.3.6-A Analýza klasického výpočtového modelování 127.4.3.7-A Specifické typy výpočtového modelování 130.4.3.8-A Hybridní modelování 132.4.3.9-A Přehledná struktura typů modelování 135.4.3.10-A Úloha experimentu ve výpočtovém modelování 137.4.4-A Systémové pojetí základů statistiky 139.4.4.1-A Vstupní úvahy 139.4.4.2-A Pojednání o pojmu "statistika" 140.4.4.3-A Pojednání o popisné statistice 142.4.4.4-A Statistické soubory a?výběry 143.4.4.5-A Systémové pojetí statistických veličin a metod 144.4.4.6-A Systémové pojetí statistických metod 146.4.5-A Teorie mezních stavů 149.4.5.1-A Vymezení pojmu mezní stav 149.4.5.2-A Členění mezních stavů (MS) 150.4.5.3-A Členění mezních stavů technických 154.4.5.4-A Mezní stavy související s poškozováním povrchů těles 157.4.5.5-A Mezní stavy specifické 159.4.5.6-A Environmentálně-technické mezní stavy 160.Literatura ke kapitole A 162.Kapitola B: Inženýrství a novodobé inženýrské obory 165.1-B Komplexně o inženýrství a novodobých inženýrských oborech166.1.1-B Všeobecně o inženýrství 166.1.1.1-B Počátky inženýrství 166.1.1.2-B Novodobé pojetí inženýrství167.1.1.3-B Relace mezi inženýrstvím a vědou172.1.1.4-B Některé základní skutečnosti ve vztahu k inženýrství174.1.2-B Inženýrství a inženýrské obory 177.2-B Vymezení vybraných novodobých inženýrských oborů 183.2.1-B Systémové inženýrství 183.2.1.1-B Vznik systémového inženýrství 183.2.1.2-B Charakteristiky a atributy systémového inženýrství185.2.1.3-B Situace v systémovém inženýrství 186.2.2-B Znalostní inženýrství 188.2.2.1-B Situace v nedávné minulosti 188.2.2.2-B Situace znalostního inženýrství v současnosti 190.2.3-B Informační inženýrství 191.2.3.1-B Teoretické aspekty informace 191.2.3.2-B Aplikační aspekty informace 193.2.4-B Bioinformační inženýrství 195.2.4.1-B Pojmy bioinformace, bioinformatika a?biosignály 195.2.4.2-B Vstupní úvahy o lidském organismu 196.2.4.3-B Informační dráhy a lidský organismus 198.2.5-B Softwarové inženýrství 200.2.5.1-B Vymezení softwarového inženýrství 200.2.5.2-B Krizové a rizikové situace v SW-inženýrství200.2.5.3-B Vytváření softwarových produktů 203.2.6-B Skupina "inženýrství expertních analýz" 205.3-B Expertní inženýrství 207.3.1-B Vymezení pojmu "expertiza" a?"expertní inženýrství"207.3.2-B Obecně o expertizách 208.3.3-B Strukturovanost expertiz 208.3.3.1-B Strukturovanost expertizy jako soustavy 209.3.3.2-B Struktura expertiz podle různých kritérií210.3.4-B Analýzy prvků soustavy "expertiza" 213.3.4.1-B Expertní entita 213.3.4.2-B Zadání expertizy 214.3.4.3-B Expertní úlohy (problémy) 216.3.4.4-B Experti 217.3.4.5-B Expertní týmy 223.3.4.6-B Expertní analytik 229.3.4.7-B Expertní činnost 230.3.4.8-B Expertní metody 239.3.4.9-B Expertní hodnocení 241.3.5-B Přehled expertních metod 252.3.5.1-B Verbální expertní metody 252.3.5.2-B Verbálně-numerické expertní metody 258.4-B Znalectví a znalecké inženýrství 272.4.1-B Znalectví jako odborná disciplína 273.4.1.1-B Znalectví z různých pohledů 273.4.1.2-B Dvanáctero charakteristik znalectví 275.4.2-B Znalectví jako strukturovaná entita 277.4.2.1-B Základní struktura "znalectví" 277.4.2.2-B Struktura "okolí znalectví" 278.4.2.3-B Znalecké entity a znalecké obory279.4.2.4-B Základní členění znalectví 280.4.2.5-B Znalecké problémy 281.4.2.6-B Znalecká činnost 282.4.2.7-B Znalecký posudek 285.4.2.8-B Znalec 286.4.2.9-B Etika znalce 291.4.3-B Znalecké inženýrství jako vědecký obor 295.4.3.1-B Znalecké inženýrství jako vědecký obor - konkretizace 296.4.3.2-B Filozofie znaleckého inženýrství (ZI) 297.4.3.3-B Znalecké inženýrství a systémovost 298.5-B Inženýrství rizik 299.5.1-B Riziko v běžném životě 299.5.2-B Na začátku bylo bezpečnostní inženýrství 301.5.2.1-B Vstupní úvahy 301.5.2.2-B Vznik bezpečnostního inženýrství 303.5.3-B Vznik inženýrství rizik 304.5.4-B Struktura a pojmy v?inženýrství rizik 305.5.4.1-B Struktura inženýrství rizik 305.5.4.2-B Základní pojmy ve struktuře procesu vzniku rizika306.5.5-B Algoritmus realizace procesu rizika 309.5.6-B Rozdíl mezi managementem rizik a analýzou rizika entity 311.5.7-B Typy nebezpečí 312.5.8-B Členění rizik podle různých kritérií 313.5.9-B Základy managementu rizik 314.5.9.1-B Intuitivní management rizik 314.5.9.2-B Normovaný management rizik 316.5.9.3-B Zobecněná metodika managementu rizik 318.5.9.4-B Analýza prvků zobecněné struktury managementu rizik 320.5.10-B Soustava "expertní analýza rizik" 321.5.11-B Expertní činnosti o riziku 323.5.12-B Realizace fáze K2 "identifikace rizik" 323.6-B Bezpečnostní inženýrství 327.6.1-B Vymezení bezpečnostního inženýrství a několik úvah 327.6.2-B Strukturovanost bezpečnostního inženýrství 329.6.3-B Metody pro identifikaci poruch a nebezpečí 331.6.4-B Přístupy k zajištění spolehlivosti technických entit 332.7-B Inženýrství jakosti 335.7.1-B Jakost a její struktura 335.7.1.1-B Vymezení a struktura jakosti 335.7.1.2-B Vztah subjektů k jakosti 337.7.2-B Jakost jako faktor úspěšnosti organizace 338.7.3-B Management jakosti a?systém managementu jakosti 341.7.3.1-B Vymezení a základní činnosti managementu jakosti341.7.3.2-B Desatero principů managementu jakosti 343.7.3.3-B Management jakosti a expertizy jakosti 344.7.3.4-B Analýza základních okruhů managementu jakosti 347.7.3.5-B Sedm klasických nástrojů managementu jakosti 355.7.3.6-B Sedm novodobých nástrojů managementu jakosti 360.8-B Expertní odhadcovská činnost 368.8.1-B Vymezení základních pojmů 368.8.2-B Vymezení expertní odhadcovské činnosti, charakteristiky oceňování 369.8.3-B Právní vymezení oceňování majetku 369.8.3.1-B Právní vymezení výkonu profese odhadce majetku 369.8.3.2-B Požadavky odborné způsobilosti odhadce majetku 370.8.4-B Metodika oceňování majetku 371.8.4.1-B Uplatnění Zákona o oceňování majetku při činnosti.odhadce majetku 371.8.4.2-B Způsoby oceňování majetku a služeb 373.8.5-B Oceňování podniků 375.8.5.1-B Důvody pro ocenění 375.8.5.2-B Hodnota podniku a jeho cena 376.8.5.3-B Oceňování podniků jako multifaktorová problematika 378.8.5.4-B Oceňování podniků jako autonomní disciplína oceňování.majetku 378.8.5.5-B Metodická východiska oceňování podniků 378.8.5.6-B Systematika procesu oceňování podniků 379.8.5.7-B Základní metody oceňování podniku 381.8.5.8-B Komplexní a výsledné ocenění podniku 389.8.5.9-B Obecná doporučení pro oceňování podniků 389.8.5.10-B Metodický postup pro oceňování podniků a obchodních společností 389.8.5.11-B Podklady potřebné pro ekonomické zhodnocení podniku a jeho ocenění 391.8.6-B Forma odhadu a struktura dokumentu ocenění obecně 393.8.6.1-B Formální struktura dokumentu ocenění podniku 394.9-B Expertní činnost samostatného likvidátora pojistných událostí 395.9.1-B Osoby provádějící likvidaci pojistných událostí 395.9.1.1-B Likvidátor pojistných událostí - zaměstnanec pojišťovny 395.9.1.2-B Samostatný likvidátor pojistných událostí (fyzická osoba) 396.9.2-B Komplexně o samostatném likvidátorovi pojistných událostí 396.9.2.1-B Odborná způsobilost samostatného likvidátora pojistných událostí 396.9.2.2-B Důvěryhodnost samostatného likvidátora pojistných událostí 397.9.2.3-B Registrace samostatného likvidátora pojistných událostí 397.9.2.4-B Právní vztahy samostatného likvidátora pojistných událostí k druhým osobám 398.9.3-B Likvidace pojistných událostí 399.9.3.1-B Postup likvidace pojistných událostí 399.9.3.2-B Formální struktura zprávy o likvidaci pojistné události 401.9.4-B Spolupráce samostatných likvidátorů pojistných událostí a?pojišťoven 403.9.5-B Organizace a instituce působící v oblasti pojišťovnictví 404.9.5.1-B Česká kancelář pojistitelů 404.9.5.2-B Česká asociace pojišťoven 404.9.5.3-B Česká komora samostatných likvidátorů pojistných událostí 405.9.5.4-B Komora samostatných likvidátorů pojistných událostí 405.9.5.5-B Evropská federace likvidátorů pojistných událostí 406.Literatura ke kapitole B 406.Kapitola C: Problémy ve "světě techniky" 411.1-C "Svět techniky" 412.1.1-C Naše Země je systémovým objektem 412.1.2-C Svět techniky jako součást "Země lidí" 415.1.3-C Svět techniky jako strukturovaný objekt 416.1.3.1-C Technická praxe 417.1.3.2-C Další prvky "světa techniky" 420.2-C Problémové situace ve "světě techniky" 423.2.1-C Vstupní úvahy 424.2.2-C Zdroje kritické sebereflexe techniky 425.2.3-C Globální odezvy na kritickou sebereflexi vědy a techniky 428.2.4-C Okolí světa techniky jako prostor sebereflexí 429.3-C Typy problémů v technické praxi 430.3.1-C Vlastnosti a charakteristiky technických objektů 430.3.1.1-C Vlastnosti technických objektů 430.3.1.2-C Specifické charakteristiky technických objektů 432.3.2-C Technický život technického objektu 433.3.3-C Problémy v technickém životě TO 434.3.3.1-C Konstruktivní problém 434.3.3.2-C Poznávací problém 436.3.3.3-C Rekonstruktivní problém 437.3.3.4-C Havarijní problém 437.3.3.5-C Likvidační problém 437.3.3.6-C Problém přípustnosti odchylek 437.3.4-C Přístupy k řešení technických problémů 439.4-C Řešení konstruktivních technických problémů 442.4.1-C Charakteristiky současného konstruktivního problému 443.4.2-C Dílčí problémy konstruktivního problému a jejich řešení 444.4.2.1-C Soustava dílčích problémů 444.4.2.2-C Přístupy k řešení koncepčně-strukturního problému 448.4.2.3-C Intuice jako nezastupitelná součást tvůrčího procesu 451.4.2.4-C Dílčí problémy konstruktivního problému u návrhu obráběcího stroje 453.4.3-C Fáze řešení konstruktivního problému 457.4.4-C Vývojové etapy způsobu řešení konstruktivního problému 461.4.5-C Řešení technických problémů technických objektů 463.4.5.1-C Sériové inženýrství 464.4.5.2-C Paralelní inženýrství 466.5-C Psychologické aspekty řešení technických problémů 478.5.1-C Vymezení základních pojmů 478.5.1.1-C Pojem osobnost 478.5.1.2-C Pojem pracovní tým 479.5.1.3-C Pojem komunikace 482.5.1.4-C Pojem konflikt 483.5.1.5-C Emoce 484.5.1.6-C Emoční inteligence 485.5.2-C Pojednání o stresogenních situacích 486.5.2.1-C Problémová situace 487.5.2.2-C Stresové situace 488.5.2.3-C Konfliktní situace 490.5.2.4-C Frustrační situace 493.5.2.5-C Krizové situace 494.5.2.6-C Emoční stresory 496.5.2.7-C Morální normy jako stresory 496.5.2.8-C Časová tíseň jako stresor 498.5.2.9-C Deficit profesních znalostí jako stresor 499.5.2.10-C Strategie zvládání stresu a nadlimitní zátěže 499.5.3-C Psychologické aspekty činností při řešení problému 501.5.3.1-C Informační činnosti 501.5.3.2-C Tvůrčí činnosti 502.5.3.3-C Hodnoticí činnosti 505.5.3.4-C Rozhodovací činnosti 506.5.3.5-C Výkonné činnosti 508.5.4-C Psychologické aspekty odpovědnosti nejen za výsledky řešení problémů 510.5.4.1-C Odpovědnost v řešení problémů technických objektů 510.5.4.2-C Právní odpovědnost tvůrčích pracovníků za své činnosti 511.5.4.3-C Odpovědnost za výsledek dobrovolně konaných poznávacích procesů 511.5.4.4-C Odpovědnost za výsledek smluvně sjednaných poznávacích procesů 512.5.4.5-C Odpovědnost za tvorbu technického díla v závěrech Bergamského kongresu 514.6-C Podnik a podnikové procesy ze systémového pohledu 516.6.1-C Procesy v životě technického objektu 516.6.2-C Podnik v systémovém pojetí 517.6.3-C Podnikové procesy v systémovém pojetí 542.6.3.1-C Podnikový proces v systémových atributech 543.6.3.2-C Modelování podnikových procesů 549.6.3.3-C Přístupy k podnikovým procesům 556.6.4-C Nakonec dva doslovy 575.Literatura ke kapitole C 576.Závěr: ilustrace expertízy o?jedné společenské struktuře 580.Z1 Preprocessing expertní činnosti (stať 3.4.7-B; bod B) 580.Z2. Processing expertní činnosti (stať 3.4.7-B; bod C) 585.Z3. Postprocessing expertní činnosti 587.Z4. Závěr expertízy 590.Shrnutí 592.Summary 592.