Tsunami je stále s námi

Déle jak dva roky jsem byl tak ponořený do tématu krajina, že jsem se.skoro nevěnoval "svému" dalšímu velkému tématu - klimatickým změnám a.jejich dopadu na tento svět. očátkem června 2005 jsem dostal několik.článků, které upozorňovaly, že teplota Atlantského oceánu je u.amerických břehů skoro 2° C nad normálem, takže letošní hurikán a to.nejspíš hned ten první bude mimořádně velký. Eva Bobůrková z MF dnes se.mne ptala, jestli o tom nechci napsat článek, ale mně mezitím přestalo.bavit byl dalším expertem, který před něčím varuje. Jsou jich plné.noviny. Jejich poplašné zprávy vzbuzují strach dva, tři dny. Pak média.přicházejí s jinými poplašnými zprávami. Pokud se jejich předpovědi.začnou jakž takž plnit, tak po titulku "Vědci varují" se pravidelně.objevuje titulek "Vědci jsou zaskočeni vývojem situace". Navíc když.člověk mluví o nějaké hrozbě, tak ostatní mají pocit, že ji přivolává.Pokud se předpověď splní, tak stín viny pochopitelně padne na jejího.hlasatele. Ne, do této řeky jsem už nechtěl vstupovat. Pak nastalo.neobvyklé léto roku 2005 - velká sucha v Portugalsku a Španělsku a.velké povodně v Alpách. Přítel Ivo Dostál mi řekl: "Představ si.situaci, že evropské státy spolu někdy od roku 1995 hrají klimatickou.hru na černého petra, dokonce na dva černé petry, kterým můžeme říkat.katastrofální povodeň a katastrofální sucho. To, že deště letos spadly.ve Švýcarsku nebo v Rakousku a ne třeba na Šumavě je víceméně náhoda.Prostě nám zatím šla dobrá karta a možná nám půjde i do budoucnosti. To.nikdo neví, ale ve hře je i černý petr. Vytáhli jsme si ho zatím.dvakrát - v roce 1997 a 2002, ale hra pokračuje dál.".Pak přišla Katrina. Měl jsem pár volných dní a v noci se mi zdálo o.hrozivém temném mraku, který v nějaké blízké budoucnosti visí nad.Atlantikem. Na internetu jsem prošel klimatické prognózy těch.nejlepších světových institucí. Měl jsem pocit, že situace je ještě.vážnější, než jsem si původně myslel. Rozsáhlé části světového oceánu -.nejenom Atlantiku, ale zejména Indického oceánu jsou do hloubek pár.desítek metrů prohřáty na nezvykle vysoké teploty. Není divu, za.posledních padesát let absorbovaly třicetkrát víc tepla než atmosféra.Oceán je něco jako termoska, svoji teplotu dokáže držet nečekaně.dlouho. Klimatická změna není něco, co jednou hypoteticky přijde. Ona.už tu pár let je a pobude dalších dvacet, třicet let. Nesnažím se vás.vylekat a ani před něčím varovat (je to marné). Zajímá mne, co se děje.Dokonce se ani příliš nesnažím odhadnout budoucnost - bude jiná.Jonathan Overpack, dlouholetý výzkumník arktické oblasti, řekl po.návratu z klimatického sympozia v Grónsku: "Největším překvapením.celého mítinku, bylo to, že si nikdo z nás nedovedl představit žádný.přirozený mechanismus, který by zastavil vývoj vedoucí k novému.klimatickému systému.".Tato kniha je následkem divného léta, hurikánu Katrina a hlavně zájmu.pana nakladatele. Sám od sebe bych se do ní asi vůbec nepustil. Shrnuje.některé důležité články, které jsem o vztahu klimatu, prostředí a.civilizace psal v uplynulých skoro deseti letech. Jsou revidovány a.doplněny. V první části knihy se budeme zabývat několika příklady.klimatických katastrof např. pádem Sodomy a Gomory. V druhé části knihy.se soustředíme na to, co se posledních tak deset let děje s počasím a.kam to může vést. Věřím tomu, že společnost a klima jsou trochu zjevně.a trochu tajemně propojeny. Proč by v této době mělo být klima.normální? Nešlo by proti duchu doby? Ve třetí části knihy se vrátíme.domů a budeme se starat o tak důležité otázky životního prostředí jako.je válka s lipami; Bohem, kterého jsme nenašli ani v zoologické.zahradě, či problémem, zda jsou mravenci méně důležití než ministr.vnitra, i když se o nich méně mluví. Nad většinou kapitol se bude jemně.vznášet přízrak katastrofy a odlehčený náznak konce věků, který zase.přežijeme. Jednou věcí se zabývat nebudu - otázkou kdo za to všechno.může? Globální oteplení, člověk, civilizace, nenasytný americký.kapitalista, plýtvavý ruský mužik nebo expandující Číňan? Veškeré.hledání viníků nikam nevedlo. Diskuze skončila v hlubokých názorových.sporech dřív, než vůbec bylo možné popsat situaci. Tato kniha je psána.z úhlu, že důležité je pochopit, co se dělo a děje a jak se o tom vůbec.můžeme bavit. Před mnoha lety jsem projížděl severní Indií, kde zrovna.udeřil neobvykle silný monzun. Nad vodou vyčnívaly jen náspy silnic a.pahorky starých cihelen. Většina domů byla až po střechu pod vodou.Okraje silnic byly přecpané lidmi a zvířaty. Výskající děti se honili.po kolena ve vodě, lidé se navečer hřáli u malých ohníčků, brebentili a.usmívali se nad rozmary svých bohů. Inu klimatická katastrofa.Váš Václav Cílek, tři týdny poté, co hurikán Katrina zatopil dvě.třetiny New Orleansu a ve dnech, kdy hurikán Rita devastuje pobřeží.Texasu.Není to divné, neděje se něco?