Po stopách s Miroslavem Vladykou

Cestopisy, životopisy, cestopisné životopisy, životopisné cestopisy… co je to vlastnì za tvar? Není to tvar ani útvar, jsou to drobné støepiny životù tìch, kteøí kdesi kdysi žili, a buï ještì zdaleka netušili, že se ocitnou v uèebnicích, anebo to už tušili, ale pøesto si dovolili žít tak, jak bylo tøeba. Bydleli v domech, do kterých ještì nebyla vytesána zlatì jejich jména, chodili po ulicích, které se ještì nejmenovaly po nich, chodili nebo nechodili do kostelù, ve kterých dnes objevujeme stopy jejich vrypù z hodin, které je v životì nudily… Chození po stopách hrdinù èeských uèebnic je specifická zábava, která každé krajinì skýtá další rozmìr.