The Kelč Hoard revised: Fragments of Islamic Silver Coins

Kelčský nález je důležitým archeologickým fenoménem pro interpretaci ekonomických dějin středoevropského prostoru v raném středověku. Již od doby svého objevení (1938) poutal odbornou pozornost několika generací badatelů. Nové poznatky zejména v oblasti islámské numismatiky a skutečnost, že v devadesátých letech minulého století byla na stejné lokalitě detektorově dohledána další významná část kdysi rozchváceného a rozptýleného nálezu, si vyžádaly nutnost revize islámské části nálezu. Tento proces přinesl značné zpřesnění v atribuci známé části celku (více než trojnásobný nárůst přesného určení zlomků u více než osmi set kusů korpusu) a zcela nové poznatky u více než tří set nově objevených fragmentů. Revidována byla rovněž metrologie a u vybraného vzorku materiálu byla provedena analýza kovu. Díky detailní zprávě nálezce nové části celku byly významně doplněny informace o nálezových okolnostech daného případu. Předkládaná publikace poskytuje kompletní obrazovou dokumentaci všech v současné době známých zlomků islámských mincí z kelčského nálezu. Nově získané informace přinesly možnost opravené interpretace role nálezu z Kelče v rámci středoevropských dějin na přelomu 10. a 11. století. Svým pro české země neobvyklým složením – denáry a jejich zlomky, fragmenty islámských stříbrných mincí a zlomky stříbrných šperků – poukazuje na širší evropský kontext oběhu stříbra v raném středověku. Svou polohou se pak váže jako nejjižnější segment na cesty islámského stříbra z Pobaltí do polského vnitrozemí po Odře a Visle. Kelčský nález vykazuje stejnou provenienční a typologickou strukturu jako polské nálezy z Poodří a Povislí. Řada islámských zlomků obíhala velmi dlouho, mince byly na zlomky děleny evidentně mimo český prostor a jejich výskyt spolu s denáry a jejich zlomky, jakož i se zlomkovým šperkovým stříbrem, jednoznačně poukazuje na praxi obchodu ve váženém kovu pro dané teritorium. Islámská složka obsahuje vedle pro toto období typických elementů (zlomky mincí abbásovských a sámánovských) rovněž řadů raritních zlomků mincí bújovských, hamdánovských či mincí z produkce povolžských Bulghárů, což dokládá vrcholnou a koncovou fázi importu islámského stříbra do evropského prostoru.