Pražská Thálie kolem 1850

Výbor z textů, které o divadle napsal F.B. Míkovec. Někdejší revoltující student z roku 1948, uprchlík na Balkán, posléze známý pražský publicista, redaktor a vydavatel českého časopisu Lumír, měl vyměřeno pouhých pětatřicet let života. Naplnil je zájmem o literaturu, archeologii, umělecké památky a archivní dokumenty. České divadlo, jež bylo jedním ze stěžejních předmětů jeho zájmu, zastihl Míkovec na poloviční cestě k profesionalizaci. V té době se vytvářela zásoba českého repertoáru, česká scéna měla první vynikající herecké a pěvecké osobnosti, divadelní provoz se postupně rozšiřoval, byly podnikány první kroky k vytvoření reprezentativní instituce samostatného českého divadla, v náhledu na ně se víc a víc prosazovala vedle hledisek národních také hodnocení umělecko-estetická. Makovcovy kritiky zrcadlí tento proces a v tomto smyslu jsou dokumentem své doby.