Krátká paměť pana rady

Pasilinnovy romány jsou oblíbené proto, že Paasilinna sice píše o vážných věcech - krizi středního věku, stáří, touze po svobodě - ale píše o nich čtivě, lehce a humorně. Česky dosud vyšly jeho romány Zajícův rok, Stará dáma vaří jed, Chlupatý sluha pana faráře, Les oběšených lišek, Autobus sebevrahů a Vlčí léto laponského mlynáře a připravují se další – jeden z nich se odehrává také v Česku. Hrdinou nové knihy Krátká paměť pana rady je sklerotický starý muž Taavetti Rytkönen, který se jednoho letního dne octne uprostřed rušné helsinské křižovatky a najednou neví kdo je, jak se jmenuje, kde bydlí a kam jde. Naštěstí se ho ujme taxikář Seppo Sorjonen a oba muži pak podniknou bláznivou pouť po celém Finsku. Při ní se pan rada setkává mj. s dávno zapomenutým synem a jeho dávno zapomenutou matkou, se starým spolubojovníkem z války zničí jeho statek, protože starý sedlák už nedokáže obstát v konkurenci evropských zemědělských dotací, s albánským architektem a bělehradským taxikářem podniká lov na zdivočelé býky a jejich masem pak zachrání život skupině francouzských vegetariánek. Krátká paměť pana rady je typický Paasilinna, jakého mají rádi čtenáři v celé Evropě. Román je plný bláznivého humoru, těžko uvěřitelných příhod a dobrodružství, gagů jako vystřižených z grotesky a také finské vodky, ale přitom se nebojí vážných témat – v tomto případě se dotýká práva starých lidí na důstojnost a také svobody člověka v soukolí eurobyrokracie.