Stalinistické čistky

Stalinský režim v období od léta 1937 do listopadu 1938 uvěznil více než milion a půl lidí kvůli údajné "kontrarevoluční" a "protisovětské" činnosti a zčásti je hromadně popravil nebo poslal do vyhnanství v nechvalně známých táborech "gulag". Zatímco dnes už víme poměrně dost o zkušenostech obětí Velkého teroru, nevíme téměř nic o nízkých a středních kádrech NKVD, neboli tajné státní policie, kteří Stalinovou vražednou politiku prováděli. Na rozdíl od poválečných soudů s nacistickými válečnými zločinci byli výkonní příslušníci NKVD souzeni tajně. Až dodnes prakticky nikdo nevěděl, co se dělo za uzavřenými dveřmi soudních síní.V záležitosti nazývané "čistkou mezi prováděči čistek" sovětské vojenské tribunály odsoudily téměř tisíc důstojníků NKVD. Představitelé Sovětského svazu potřebovali najít obětního beránka. Nechali je obvinit z mnohonásobného opatřování falešných důkazů a falšování výslechových protokolů, využívání mučení za účelem vynucení "přiznání" a rovněž za vraždy "podezřelých" při předběžném zadržení ještě před soudem. Mnozí z nich byli odsouzení k hrdelním trestům. Dokumentace vzniklá při soudních řízeních, včetně záznamů z výslechů, písemných doznání podepsaných samotnými pachateli a zápisy ze soudních líčení, poskytuje stejně jako svědectví obětí, očitých svědků a znalců pohled do zákulisí teroru. Popisuje, jak se teror uplatňoval, co se událo a kdo byl za to zodpovědný. Dokládá, že rozkazy shora byly spojené s celou řadou situačních faktorů a nastiňuje obrysy státního násilí.Dílo Soudy s pachateli stalinského teroru je založené na mrazivých a obsažných, nově objevených archivních dokumentech z archivů ukrajinské tajné policie. Osvětluje nejtemnější zákoutí sovětských represí: vyšetřovací místnosti, vězeňské cely a popravčí komory a zároveň přináší nová fakta o těch, kdo byli vykonavateli Velkého teroru.