Vinnetou se chce bratřit

Je nová knížka, ve které jsou zaznamenány veselé příhody ze života prachatického hospice. Lze v ní nahlédnout pod roušku hospicového světa, který je hezčí, radostnější, bezbolestnější i veselejší, než si mnoho lidí myslí. Z došlých ohlasů: Včera mi ji kamarádka přivezla. Řehtala jsem se celej večer. Je hezký, jak lidi, kteří ví, že brzy přijde smrt, jsou až syrově upřímní… Je to dojemné, nadějeplné, důstojné a je to důkaz toho, že smrt nemusí být jen smutná. Ano, v hospicích se umírá. A ten prachatický není výjimkou. Své poslední dny však člověk nemusí prožít v bolesti a zoufalství. Může být obklopen rodinou, rekapitulovat prožité roky a přemýšlet o věčnosti. Umírající se může pochopitelně i smát. Ano, v hospicích bývá veselo. Příběhy, které se skutečně staly, jsou toho dokladem. Pokud je humor kořením života, proč by nemohl okořenit také odchod do nebe? Odlehčené příhody prokládáme citacemi z dopisů pozůstalých. Ti oceňují profesionalitu a empatii, kterou pracovníci hospice pacientům prokazují. Ceduli "Ticho léčí" v Hospici sv. Jana N. Neumanna nikde nenajdete. Mohlo by tu ale viset upozornění: láska pomáhá. A humor taky! Kdo nevěří, ať k nám běží! Anebo si tuto knížku přečte. Jejím zakoupením lze mnohé pochopit, hodně se pobavit a zároveň přispět na dobrou věc. Je vhodná i jako dárek.